Potraviny
Pokial viem tak jod sa do soli umelo pridava koli predchadzaniu strume, co je ochorenie stitnej zlazy, tzv. hrvol. Tato choroba postihovala hlavne vnutrozemske narody lebo na rozdiel od primorskych narodov nemali pristup k potrave z plodov mora, v ktorej jod vyskytuje prirodzene. A ak si dobre pamatam, tak jodizacia kuchynskej soli sa zacala uz za Marie Terezie. Ale mozno kecam, cital som o tom uz davnejsie
.
Spôsob, akým sa u nás kedysi získavala soľ, snáď ozrejmí, prečo bola cenená. Aj keď asi nie až tak strašne....
história dobývania kamennej soli
Dejiny ťažby v Solivare pri Prešove siahajú do dávnych čias, keď sa náhodne zistila prítomnosť soli v povrchových kalužiach. V roku 1571 nariadil správca kráľovskej koruny, spišský gróf Salm, vyhĺbiť šachtu Leopold, pôvodne nazývanú Cisárska. Po overení výnosnosti ložísk sa okamžite začalo s ťažbou. Šachta siahala do hĺbky 155 metrov a baníci z nej vynášali soľ na povrch za nepredstaviteľne ťažkých podmienok, v drevených vedrách na chrbte po kaskádovitých rebríkoch. Takýto spôsob ťažby trval takmer dvesto rokov. Ukončilo ho nečakané zaplavenie šachty prívalom vody z jednej z opustených štôlní. Pod vedením administratívneho riaditeľa Jána de Ferenci sa začalo s výstavbou gápľa. V priebehu jedného roka stála nad šachtou priestranná miestnosť, v ktorej sa dômyselným spôsobom tažila soľanka. Gápeľ bol jedným z najväčších svojho druhu v Európe bol to mechanizmus s kruhovým ťažným zariadením, poháňaným štyrmi pármi koní. Slaná voda sa čerpala v mechoch z byvolích koží a potrubím z dreva sa odvádzala do drevených nádrží zvaných četerne. Týchto zásobníkov bolo osem a soľanka z nich samospádom pretekala do predhrievacej a odparovacej panvy. Kryštalická soľ sa potom prenášala do odkvapových komôr, kde sa ponechala 24 hodín. Ďalej sa drevenými zvodmi premiestnila do sušiarne a následne sa po koľajniciach v malých drevených vozíkoch prevážala do skladu zvaného komore, alebo sa priamo expedovala.
Viac tu: http://solnabana.webnode.sk/historia/
Koľko soli denne potrebujeme?
Soľ nám z tela odchádza potom, močom i stolicou. Za deň skonzumujeme, aj nevedomky, množstvo zbytočnej soli, ktorá sa nachádza v syroch, mastných výrobkoch a konzervách. Samotné potraviny obsahujú dosť soli na to, aby sme si už nič neprisoľovali! Človeku stačí na prežitie 10g soli denne.
U nás od roku 1951Laci napísal:soľ je odkedy jodizovaná? nezdá sa mi že by to tak bolo vždy...
Pri zhanani trvanlivej vysokovyzivnej potravy som natrafil na toto http://flapjack.sk/flap-jack-produkty1.html

1915kj je solidne mnozstvo energie a je to aj vcelku chutne (oproti beef jerky).
Planujem objednat par kusov, otestujem v terene a dam report.

1915kj je solidne mnozstvo energie a je to aj vcelku chutne (oproti beef jerky).
Planujem objednat par kusov, otestujem v terene a dam report.
Cena bola 1,5€, co je asi bezna cena.. S vysokohorskou prirazkou som ich videl aj na pumpe (bajkalska-slovnaft) nedaleko pasienkov, za tusim 1,7€.
Naposledy upravil/-a Ja som v 06 Dec 2012, 11:45, upravené celkom 1 krát.
-
friendly_vaughan
Složení zásob u každého jedince je rozdílná. Doporučuje se mít na 14 dní potraviny, které se nemusí tepelně upravovat. Konzervy, zelenina, kompoty, sušenky, suchary, atd. Na 2-6 měsíců se doporučují potraviny, které běžně jíte. Seznam sestavíte tak, že měsíc si zapisujete do sešitku vše co sníte. Jednoduše vynásobíte třeba šesti. Pro více než 6 měsíční se zásoby dělají pomocí čtyř základních složek. Je to pšenice, med/cukr, luštěniny, sádlo. Udává se trvanlivost 3 roky, ale při dobrém skladování vydrží 20 let. Pšenici a cukr můžete prodat dál bez větší námahy. Včelařů a chovatelů drůbeže je dost. Dlouhodobé zásoby nemají sloužit k běžnému stravování, ale jen překonání nějaké krize. Z pšenice upečete chleba, který natřete třeba medem nebo sádlem.
Je zbytečné kupovat zásoby na dlouhodobé skladování, které budou pestré. Musíte do 6 měsíců zajistit částečnou potravinovou soběstačnost, která Vám umožní jíst pestrou stravu.
Místo kvalitních konzerv koupit PB vařič, který umožní uvařit potraviny a nebudou potřeba konzervy. Snažit se mít místo, kde budete moc bezpečí skladovat větší množství potravin. Denní spotřeba je přibližně 800g pšenice. Člověk může fungovat na 500g a existuji výjimky, že někteří fungují na menším množství. Radši počítejte s 800g, protože je lepší mít víc než míň. Kupovat potraviny do zásoby, které nejíte běžně je nevýhodné. Budete se muset nutit je jíst a Váš partner bude mít argument při hádkách. Zkuste se přeorientovat na zdravou stravu. Hlavní faktor hraje, kde bydlíte. Velký rozdíl bude, když žijete na vesnici anebo ve městě.
Je zbytečné kupovat zásoby na dlouhodobé skladování, které budou pestré. Musíte do 6 měsíců zajistit částečnou potravinovou soběstačnost, která Vám umožní jíst pestrou stravu.
Místo kvalitních konzerv koupit PB vařič, který umožní uvařit potraviny a nebudou potřeba konzervy. Snažit se mít místo, kde budete moc bezpečí skladovat větší množství potravin. Denní spotřeba je přibližně 800g pšenice. Člověk může fungovat na 500g a existuji výjimky, že někteří fungují na menším množství. Radši počítejte s 800g, protože je lepší mít víc než míň. Kupovat potraviny do zásoby, které nejíte běžně je nevýhodné. Budete se muset nutit je jíst a Váš partner bude mít argument při hádkách. Zkuste se přeorientovat na zdravou stravu. Hlavní faktor hraje, kde bydlíte. Velký rozdíl bude, když žijete na vesnici anebo ve městě.
-
inspiring_newton
- 2weird2die
- častý prispievateľ
- Príspevky: 741
- Registered for: 15 years 9 months
Nevidím tam zemiaky a ryžu, tie patria k štandardnej zložke našej stravy
Zemiaky:
Výživová hodnota na 100 g
Energy 321 kJ (77 kcal)
Carbohydrates 19 g
- Starch 15 g
- Dietary fiber 2.2 g
Fat 0.1 g
Protein 2 g
Water 75 g
Thiamine (vit. B1) 0.08 mg (7%)
Riboflavin (vit. B2) 0.03 mg (3%)
Niacin (vit. B3) 1.05 mg (7%)
Vitamin B6 0.295 mg (23%)
Folate (vit. B9) 16 μg (4%)
Ryža
Výživová hodnota na 100 g
Energy 1,527 kJ (365 kcal)
Carbohydrates 80 g
- Sugars 0.12 g
- Dietary fiber 1.3 g
Fat 0.66 g
Protein 7.13 g
Water 11.61 g
Thiamine (vit. B1) 0.0701 mg (6%)
Riboflavin (vit. B2) 0.0149 mg (1%)
Niacin (vit. B3) 1.62 mg (11%)
Pantothenic acid (B5) 1.014 mg (20%)
Vitamin B6 0.164 mg (13%)
Calcium 28 mg (3%)
Iron 0.80 mg (6%)
Magnesium 25 mg (7%)
Manganese 1.088 mg (52%)
Phosphorus 115 mg (16%)
Potassium 115 mg (2%)
Zinc 1.09 mg (11%)
Vitamin C 19.7 mg (24%)
Vitamin E 0.01 mg (0%)
Vitamin K 1.9 μg (2%)
Calcium 12 mg (1%)
Iron 0.78 mg (6%)
Magnesium 23 mg (6%)
Phosphorus 57 mg (8%)
Potassium 421 mg (9%)
Sodium 6 mg (0%)
Zinc 0.29 mg (3%)
V zátvorke je percento z doporučenej dennej dávky.
Kým zemiaky sa u nás bežne pestujú, ryžu len dovážame. Ryža má ale podstatne lepšiu skladnosť a trvanlivosť.
Zemiaky pri nevhodnom skladovaní podliehajú skaze, rýchlo vyháňajú výhonky alebo zelenejú. a zelené sú čo? predsa jedovaté! zelené obsahujú solanin - účinky viď tu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Solanin
........................
v prípade shtf asi nebudeme riešiť, čo je bio a čo obsahuje Éčka, hlavne že to na chvílu zasýti a nespôsobí intoxikáciu. Konečne budú na niečo užitočné mestské holuby
Zemiaky:
Výživová hodnota na 100 g
Energy 321 kJ (77 kcal)
Carbohydrates 19 g
- Starch 15 g
- Dietary fiber 2.2 g
Fat 0.1 g
Protein 2 g
Water 75 g
Thiamine (vit. B1) 0.08 mg (7%)
Riboflavin (vit. B2) 0.03 mg (3%)
Niacin (vit. B3) 1.05 mg (7%)
Vitamin B6 0.295 mg (23%)
Folate (vit. B9) 16 μg (4%)
Ryža
Výživová hodnota na 100 g
Energy 1,527 kJ (365 kcal)
Carbohydrates 80 g
- Sugars 0.12 g
- Dietary fiber 1.3 g
Fat 0.66 g
Protein 7.13 g
Water 11.61 g
Thiamine (vit. B1) 0.0701 mg (6%)
Riboflavin (vit. B2) 0.0149 mg (1%)
Niacin (vit. B3) 1.62 mg (11%)
Pantothenic acid (B5) 1.014 mg (20%)
Vitamin B6 0.164 mg (13%)
Calcium 28 mg (3%)
Iron 0.80 mg (6%)
Magnesium 25 mg (7%)
Manganese 1.088 mg (52%)
Phosphorus 115 mg (16%)
Potassium 115 mg (2%)
Zinc 1.09 mg (11%)
Vitamin C 19.7 mg (24%)
Vitamin E 0.01 mg (0%)
Vitamin K 1.9 μg (2%)
Calcium 12 mg (1%)
Iron 0.78 mg (6%)
Magnesium 23 mg (6%)
Phosphorus 57 mg (8%)
Potassium 421 mg (9%)
Sodium 6 mg (0%)
Zinc 0.29 mg (3%)
V zátvorke je percento z doporučenej dennej dávky.
Kým zemiaky sa u nás bežne pestujú, ryžu len dovážame. Ryža má ale podstatne lepšiu skladnosť a trvanlivosť.
Zemiaky pri nevhodnom skladovaní podliehajú skaze, rýchlo vyháňajú výhonky alebo zelenejú. a zelené sú čo? predsa jedovaté! zelené obsahujú solanin - účinky viď tu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Solanin
........................
v prípade shtf asi nebudeme riešiť, čo je bio a čo obsahuje Éčka, hlavne že to na chvílu zasýti a nespôsobí intoxikáciu. Konečne budú na niečo užitočné mestské holuby
-
friendly_vaughan
U kratkodobých zásob (2-6 měsíců) určitě jsou brambory a bílá rýže, protože to běžně lidi jedí.
U dlohodobých zásob (2 a více roků) není dobré mít brambory a bílou ryží. Nevydrží jako celé zrno. Kupovat rýži natural (50kč/kg) je o dost dražší než pšenice za 5kč/kg. A podle některých studii je pro nás rýže natural špatně stravitelná.
U dlohodobých zásob (2 a více roků) není dobré mít brambory a bílou ryží. Nevydrží jako celé zrno. Kupovat rýži natural (50kč/kg) je o dost dražší než pšenice za 5kč/kg. A podle některých studii je pro nás rýže natural špatně stravitelná.
- 2weird2die
- častý prispievateľ
- Príspevky: 741
- Registered for: 15 years 9 months
@prepper: samozrejme, treba myslieť aj na náklady pri tvorbe tých zásob, ale spestrenie jedálnička určite príde vhod.
Počítame aj s tvorbou zásob dlhé obdobie nad dva roky? Sme predsa poľnohospodárska krajina a keď jeden rok nezasadíme, tak sme slušne povedané v prdeli.(to je dôvod, prečo v januári odopriem výkon mimoriadnej služby v prípade vzniku brannej povinnosti)
Počítame aj s tvorbou zásob dlhé obdobie nad dva roky? Sme predsa poľnohospodárska krajina a keď jeden rok nezasadíme, tak sme slušne povedané v prdeli.(to je dôvod, prečo v januári odopriem výkon mimoriadnej služby v prípade vzniku brannej povinnosti)